NTNUI focení a první nočák!

Na tento týden jsem neměl moc plány a tak jsem čekal, co nám vymyslí trenér NTNUI. S nadšením jsem se dozvěděl, že kromě 1. nočáku bude součástí týdne i focení běžců NTNUI pro hlavní sponzory Trimtex, Skansku a Sweco. Takže bylo jasné, že bude postaráno o mojí novou profilovou fotku na sociálních sítích typu Facebook, Twitter, Google+. 

Byl to fakt super zážitek proto přeskočím úterní mapáč přejdu rovnou k tomu focení. Navečer jsme vyjeli na  nejvyšší kopec poblíž Trondheimu a začalo se. Profi fotograf Aipo (Fin) začal vybalovat techniku, tolik věciček k foťáku jsem v životě neviděl. 7 o-modelů a 2 o-modelky se začaly připravovat, buzola, fake mapa, popisy, připevnit číslo se sponzorem a mohlo se začít. První série fotek byla jednoduchá jen proběhnout orazit a odběhnout jiným směrem. Pote následovali složitější série s více běžci, skoky, přeskoky, hromadné přeběhy přes horizont atd. Zní strašně jednoduše, ale kličkovat mezi připravenými blesky a pokud možno se pokusit žádný nezašlápnout nebylo úplně snadné. Čím víc se blížil tolik vytoužený západ slunce, tím víc nahoře foukalo a byla větší kosa. Málem jsem umrzl. Každý se snažil co nejvíce času strávit se svojí milovanou bundou, jen vyběhl orazil kontrolu a pak sprintoval pro bundu. Odměnou za tu všechnu námahu  mimo rýmičky byly i  naprosto luxusní fotky s mraky, fjordy a západem slunce. Díky Aipo. (Tusen takk Aipo!)

Skáču ze skalky.

Silje a já u kontroly.

Rasmus a červánky.

Já razím.

Přeběh nad Trondheimským fjordem.

O-modelové a o-modelky.

Všechny fotky od Aipa jsou tady.

Ve čtvrtek v 20:00 byl start prvního nočního závodu ze série KKC, ze které se dělá nominace na Tiomilu. Můj první nočák v Norsku, byl sem celkem nervózní, přeci jenom v norským lese není moc vidět ani ve dne natož v noci. Chtěl jsem jít pomaleji a hlavně bez chyb, což se né uplně povedlo, udělal jsem 2 velké chyby, při jedné jsem dokonce téměř zaběhl do místní pizzerie :-D Když jsem i po tak obrovských chybách na 8 kontrole doběhl asi 5 lidí bylo jasné, že chyby udělali skoro všichni, Trať dlouhou 6 km jsem odběhl za 65 minut a byl někde v půlce výsledkové listiny. Série nočáků pokračuje již příští týden, takže se mám na co těšit.

1. KKC - Byåsennatta

Hned po nočáku jsem rychle spěchal zpátky na koleje, protože byl Česko-slovenský večer, takže jsem dal rychlo-sprchu, hodil do sebe 2 chleby s nutelou a mazal tam. Akce byla rozumná, takže jsem byl okolo 1 doma jak na koni. V pátek jsem se cítil strašně rozsekaně, přibylo pár nových modřin a tak jsem se rozhodl vyhlásit odpočinkový stav, vyklusal se na stadion, tam se protáhl (koukal na norské atletky) a klusal zpátky. 

V sobotu byl celkem zajímavý mapáč. 6 km dlouhá trať zaměřená na volby postupu s hromadným startem, celkem mě to bavilo, díky volbě hned na 2. kontrolu se pole roztrhalo hned na začátku. Co vy na to? Zleva nebo zprava? (hlasujte v anketě). Já zvolil levou variantu a byl na 2. kontrole dle dohadů v cíli na 3. místě. Ale pak jsem se zasekal na 4K a bylo klasicky po nadějích :-D První balík mi cukl a já pak vedl ten druhý, už téměř bez chyb do až cíle.

Hromadný start - volba postupu.

Příští týden musím zvládnout hodně věcí, ve čtvrtek mám ve škole prezentaci o čitelnosti map určených pro orientační běh. O víkendu se koná tradiční závod HU & HEI 2012. Jedná se o 30 kilometrový závod na turistické mapě na Bymarce (náhorní plošiny, bažiny).

Přidal jsem anketu!!! Lampióní koukejte hlasovat!! Názory do komentářů :-)

Babí léto a Tour de Trondheim!

Jak začit, tento týden začal jako vždy, kupodivu pondělím. Posilování jsem přetrpěl a protažení pří výhledu na norské volejbalistky si užíval. Půl hodinka uteče ani nevíte jak. Bohužel horší bylo zjištění, že mě až nějak moc popotahává přední strana pravého stehna. Přidal jsem další čtvrt hodinu protahování (volejbalistky střídaly florbalistky :-D ), ale ani to nepomohlo. 

Takže jsem v úterý zašel za naší profi fyzioterapeutkou a nechal si stehno zatejpovat kinesio tejpem (zeleným) a hurá na úterní intervaly v terénu. 6 krát 4 minutový okruh, nahoru dolu v šutrech, kde Noráci běhají jak bezmozci, a nenechají vás jen tak něco vypustit. Navíc 2 okruhy skoro po tmě, celkem maso. Tento týden už budu muset asi vytáhnout čonga (čelovka).

Noha furt bolela a tak jsem středu vyčlenil studiu a mapové teorii. Společně s treninkovým partnerem z Olomouce (nyní je na Erasmu v Segedu), jsme pařili catching features po skypu...celkem sranda, akorát se furt ztrácím, tak má Rouman o zábavu postaráno. Večer se pak na facebooku začly šířit fámy, že je vidět polární záře. Nejdřív sem si říkal, že je to blbost, pak jsem ale vyměknul a protože mám okna na jih, tak jsem asi okolo 0:10 vyšel ven a faaakt. Viděl jsem svoji první POLÁRNÍ ZÁŘI!!!

Tento vzácný a překrásný úkaz matky přírody je možný pozorovat i v ČR, ale vědci tvrdí, že v průběhu jednoho slunečního cyklu (cca 11let) pouze 5-8 krát. Existuje pár vědecky podložených předpovědí viditelnosti polární záře. Asi jako nejvíce srozumitelná se mi jeví tato:

Pravděpodobnost výskytu polární záře.

Jedná se o znázornění pravděpodobnosti viditelnosti polární záře, kde odstín zelené vyjadřuje intenzitu aurorálního oválu a červená čára ukazuje oblast, z níž už by měla být za teoretických ideálních podmínek záře vidět nad severním obzorem. Jednoduše, až bude ta červená čára nad střední Evropou, máte mrtě malou šanci jí vidět. Kdyby to někoho zajímalo více si můžete přečíst tady. Nicméně můj foťák je natolik dementní (ale sem rád, že ho mám), že to nedokázal vyfotit a tak jsem si vypůjčil fotku kámošky snad to neva. Snad příště :-)

Polární záře Trondheim (autor: Věrka Jelenová)

Nadcházející víkend proběhl ve znamení Tour de Trondheim, třídenních, které pořádalo NTNUI. Vyfasoval jsem funkci předběžce bab a sbírání kontrol, takže funkce pro trénink přímo ideální. V pátek se běžel sprint s cílem přímo před kolejema na Moholtu. Tratě hezké, ale nějak se neodhadl čas startu a tak asi třetina závodníků doběhlo za tmy :-D nikdo si na nic nestěžoval, v Norsku je to asi normální. 

IT středisko TdT Isaak, Kjetil a já.

V každé kategorii se soutěžilo o trikoty.

V sobotu byl na programu velmi technický middle, kde se střídaly náhorní semi-openy s bažinami se svahy se skalami v a terénními tvary v hustníkách, jeden z nejhezčích middlů, co jsem kdy bežel. 

TdT middle H17 - nic není moje, běžel jsem D17.

Centrum závodu, opravdu bylo na co koukat.

Jezero Vintervarmet.

V neděli se startovalo hendikepovým startem do kratší klasiky. Běželo se především v bažinatém semi-openu s množstvím skalek a srázů. Hodně lidí jsi myslelo, že to bude jednoduché. Běhat po louce, kde je vidět na 100 honů umí přece každý, opak byl pravdou. Bylo nutné si neustále "povídat s mapou", což výrazně stěžovaly rozsáhlé bažiny, ve kterých jsem si i já připadal snad 100 kilový.  Po 7 kilometrové trati D19, jsem pak odpočíval v centru, koukal na hezké Norky, nafotil pár fotek a po skončení závodu jsem se vydal na 2. fázi, posbírat nějaké kontroly. Počasí bylo super do Trondheimu dorazilo babí léto, 10°C, sluníčko. Snad všichni vyrazily na procházku a já mezi nimi na zpáteční cestě kličkoval s 6 stojany a lampiony. Parádní hodinové proběhnutí.

TdT long H19 - postupy jsou moje, trať pro změnu ne.

Spíkr  Bjørn.

Místní sjezdovka, snad tu za měsíc bude sníh.

Cíl.

Centrum.

Když jsem dorazil dom pustil jsem rychle plný očekávaní eurosport, kde byl přenos z MS v silniční cyklistice, byl jsem zvědavý na ty naše kluky český. Sestava se zdála být celkem dobrá. Šéftrenér Andrle pro silniční závod určil 3 hlavní lídry - Kreuzigra, Königa a Štybara. Vypadalo, že všichni mají celkem slušnou formu a mohli by ji prodat, ale bohužel do závodu promluvilo mnoho pádů a postupně všichni tři se do nich postupně zamotali. Kreuziger dokonce utrhl kufr u tretry a musel čekat 3 minuty na servisní auto, které mu dalo novou. Je však otázkou, jestli by někdo dokázal následovat vražedné tempo posledního výjezdu do cíle. Zhruba v půlce nastoupil Philip Gilbert a celkem v pohodě si dojel pro duhový trikot. Třetí skončil Valverde, který má letos hodně našláplou sezónu. Trochu mě zklamal Satan a Boonen, ale hold to bylo asi moc do kopce.
Ještě musím zmínit 7. místo Jana Bárty ve středeční časovce. To je doposud nejlepší výkon českého závodníka na MS!!!!

Norský mistrovský týden od počítače!!

NM uka - tak se říká norskému týdnu, kdy se od čtvrtka do neděle běží hned 3 mistrovství. Letos vše organizoval klub SK Nydalens a běželo se v zajímavém terénu poblíž Osla. Já jsem se bohužel nemohl zúčastnit. V Norsku platí pravidlo, které říká, že pokud chce závodník běžet mistrovský závod, musí žít v Norsku minimálně od 1. ledna toho roku, kdy se mistrovství koná. Takže já byl out a připravil se o jeden z narychlo naplánovaných vrcholů lampionový sezóny :-(

Plán NM uka byl následující:

• čtvrtek - klasika (14,0 km, 595 m)
• pátek - kvalifikace krátká (3,5 km, 120 m)
• sobota - finále krátká (5,5 km, 260 m)
• neděle - štafety ( 6,9 km, 225 m)

GPS logy ze všech závodů jsou tady.

Dovedete si vůbec představit, že je něco takového v ČR? Po norském longu druhý den vůbec běžet? Natož ještě natolik slušně, aby to stačilo na postup do finále. V Norsku je to prostě jiná liga, takový Hans Gunnar Omdal z KOKu (Kristiansand) byl 2. na klasice, postoupil z 1. místa do finále krátké a tu pak vyhrál. Sbírku zkompletoval 2. místem se štafetou. Bohužel chyběl hvězdný Olav Lundanes, prý má problémy s kolenem a repre lékař mu nedoporučil start. NM uka má svoje výhody i nevýhody. Pokud máte formičku, můžete shrábnout 3 tituly, v případě zranění naopak o všechny přijdete. Hlavní důvodem je prý cestování, Norové jsou líní cestovat 3 krát přes půl Norska a tak to prostě narvou na jedno místo, na jeden prodloužený víkend. Je fakt, že při kráse jejich terénů není problém postavit na téměř stejném místě klasiku, krátkou i štafety. U nás by takový systém asi moc nefungoval. Byl by tu (ČR) vůbec oddíl, který by byl schopný to odpořádat? I kdyby?  Kdo by chtěl přijít o všechny ty MČR kalbičky? 

NTNUI vyslalo výpravu zhruba 80 členů. Celkem se dařilo, 2 medaile, 12 lidí  do 10. místa, povedené štafety, kdy obě první štafety sahaly po stupních. Zajímavý byl 1. úsek mužů. Kde se na předávku přiřítil zeleno-žluto-černý expres. Na prvních 2 místech doběhli štafety NTNUI další štafeta hned v závěsu předávala na 4. místě. Konečné 10. místo NTNUI 1 je však asi zklamáním, po druhém úseku předávali na místě 3. Bohužel 3.úsek byl plný zkušených mazáků Omdal, Wingstedt, Ekeberg, Dæhli a ti využili každého zaváhání.

No a co sem teda dělal já? V pondělí sem byl na chvilku ve škole. Přednášející je původem asi někde z Turecka.. je pohodovej, hlavně jeho mrtě krutá angličtina. Povídal nám 2 hodiny o podstatě GNNS (GPS). Co si pamatuji, tak jsem se celkem bavil. Večer byla na plánu tělárna a NOtr, na něj už si začínám zvykat, ale baby furt vydrží víc než já, kdoví jestli je dám než odjedu :-D 

V úterý byl na plánu model middlu v Jervskogenu jako příprava NM, super terén, bažinky, skalky, dokonce i západ slunce asi 20 km od Trondheimu. 

Model middle Jervskogen.

Ve středu už  skoro všichni odjeli do Osla tak jsem si sám šoupnul nějaké intervaly těch není nikdy dost. Cítil jsem se trochu unaveně. Z toho důvodu jsem čtvrtek vyhlásil za pařící a šel místní oblíbenou dízu, kde byla párty pro erasmáky. Mrtě lidí, 3 patra, v každým jiný druh hudby. Hnusný Carlsberg v plastový lahvi za 29 NOKů. Bez pre-party tady prostě nejde nikam chodit. V době, kdy u nás je teď prohibice jsem vypil svého nejdražšího panáka v životě. Zlatá tequila se solí ze sáčku stála 89 NOKů - naštěstí jsem to neplatil, to bych asi ještě teď brečel. Výsledek? Přišel jsem naprosto střízlivej o půl 4 ráno. 

Gossip club v noci.

Gossip club ve dne.

Ráno (asi ve 12) jsem si jen přečetl mail, že se jde v 16:00 na dráhu na další dávku intervalů. Nakonec docela šahačka 6x1km tempíčkem okolo 3:20.
 V sobotu jsme se vydali ve 4 lidech na trénink na Bymarku, kde jsme trochu potočili v kopcích a bažinách, parádně sem si to užil, lehce se propadat, mít neustále mokro v talonech, krásné výhledy i pohledy...to byl víc než ráj. Bohužel, kdo by se při tréninku, kdy je rád že visí ostatní ještě chtěl tahat s foťákem - žádný fotky.

Příští týden pořádáme populární třídenní závody Tour de Trondheim,  v pátek se běží sprint, v sobotu middle a v neděli middle s hadicapovým startem. Takže určitě nouze o social life nebude :-)

Zewl týden a Jaktprøven 2012.

Po KM víkendu jsem, byl celý rozlámaný a tak jsem si naordinoval odpočinkový týden. Nějak se to však celé zvrtlo a zas tak odpočinkový nebyl. V pondělí jsem chtěl jen vyklepat nohy ze štafet, ale zařadil jsem se do špatné skupiny a byl z toho opět výběh na Liaåsen (97min, 17km). Tentokrát jsem byl trochu naštvaný, bylo po dešti a všude mrtě bláta, šlo nás asi 6 a boreček přede mnou měl to bláto tak rád, že vymet snad všechno co šlo a házel to přímo na mě. Kdo mě zná ví, že nejsem až zas tak přes čistoskvoucí prádlo, ale   moje sněhově bílá vamberecká vestička, vypadala jak dalmatin. Šlo hlavně o to, že v Trondheimu takových módních doplňků moc nemám a s praním prádla za 18 NOKů se musí sětřit :-D Takže pár tréninků v norském počasí a vesta bude čistá.

Naštěstí prát jsem mohl začít hned při úterním tréninku, kdy trochu poprchávalo. Byl naplánován tradiční úterní o-tech training. Linie, trať na upravené mapě a koridory. Vše v pohodovém tempíčku, šlo především o mapu.

O-tech traning

O případné opravdu zaschlé skvrny bylo postaráno při středečních o-intervalech. Norský podzim v plném proudu 8°C, chcanec a terén takový, že když jsem se snažil běžet rychleji a podíval se na 3 vteřiny do mapy,  ustlal jsem si nebo do něčeho narazil. Šel jsem to celý bez buzoly a výsledkem bylo 6,7 km za 83 min. Asi první trenál, který jsem protrpěl a říkal si proč já sem dneska sakra lez. Počasí tomu hodně pomohlo, kdyby bylo hezky asi bych si to taky užil.

O-interval training

Ve čtvrtek jsem toho měl fakt už celkem dost, tak jsem odmítl Faraonovu pyramidu na dráze (nemám tucha co to je za prasečinu) a šel si radši zahrát norský fotbálek. Proč norský? Bláta tuny a góly platící jen z voleje :-D ale jo nakonec super. Doma pak rovnou i s věcma pod sprchu - chudinka trochu to odnesla, ale talony (boty) se blištěj :-D

V pátek celý den pršelo a já nechtělo se mi prát tak jsem se válel doma a dělal cvika do ŠKOLY!!! Shlédnul pár dílů seriálu a udělal si luxus večeři. Už nevím přesně co to bylo, ale chutnalo to výborně.

Protože jsem se zapomněl v pondělí přihlásit na sobotní long, který se běžel asi 30km od Trondheimu, tak jsem odpo sledoval Nordic Tour a navečer plánoval jít něco rychlejšího, tak na hodinku. Celý den se ale v pravidelných 30 minutových intervalech střídal déšť se sluníčkem. Bylo dopředu jasné, že zase zmoknu. Nutností bylo vše naplánovat tak, aby vesta po posledním vyprání následně uschla na sluníčku. Neváhal jsem a vzal vestičku a při totálním chcanci zhruba ve 20 minutě vyrazil na Estenstadhyttu. Zhruba po 15 minutách přestalo pršet a vysvitlo slunce. Naštěstí pak už mi nepršelo a já mohl být s výsledkem absolutně spokojen. Vesta bílá, jako kdyby byla vypraná v ARIELu. Za vším stála celodenní vědecká dřina, spousta rovnic a důkazů. Musím však  uznat, že bez norského hydráku bych to nedokázal :-D  (doporučuji i pro ČR fakt dobrý - klinicky testováno)

V neděli se NTNUI vydalo na Jaktprøven. Jednalo se o kratší 5. členné štafety, kde musely běžet 2 baby. Chlapský úsek měřil 3,2 km. Takže celkem palba. Já běžel ve štafetě, kde chyběl jeden člen. Kolegyně se jednohlasně shodly, že bych měl jít 2 krát, abych si užil místních bažinek a naučil se konečně rychle razit s EMITkou. OK, vyrazil jsem tedy na 3. úsek, doběhl, přidělal si číslo na 5. úsek a šel se zároveň vyklusat a rozklusat. Zhruba za 20 min mě čekal další úsek. Ale protože můj 1 a 2. úsek strávil na trati trochu delší dobu, asi po 10 min rozbíhaní na mě někdo křikl, že za 3 minuty je hambastart posledních úseků. Už jsem ho dlouho neběžel, aspoň bude sranda. Ukázalo se, že to bude přebor NTNUI v hambastartu :-D takže neuvěřitelně prestižní závod. Když jsem se na mapovým startu podíval do mapy, začal jsem se smát :-D ty piko ta trať je úplně stejná. Z trati jsem vyeliminoval předešlé chyby a prolít jí jak Matthias Kyburz, doběhl první a nadělil si přes 5 minut :-D No jó to se mi to machruje, docela jsem čuměl, jak se ostatní furt drží, nemohl jsem se jich zbavit. Nakonec jsem doběhl asi s 10 sekundovým náskokem. Klasicky až po závodě mi řekli, že to muselo být stejné, protože celé štafety vůbec nebyly farstované. Byly jen odlišně tratě pro baby. Jednoduše to všichni odviseli za mnou, páč věděli, že už jsem to běžel. Prý mě chtěli na konci oprat, ale byl jsem do posledního kopce moc rychlej :-D Já a rychlej :-D No nezbývá mi nic jiného, než se snažit abych tahle běhal hned napoprvé, potom bych mohl být možná i mistr zeměkoule !!!

 Jaktprøven - 3.úsek (26:35)

 Jaktprøven - 5. úsek (21:21)

Večer jsem měl mega hlad a nic jsem doma neměl, tak mi přišla vhod pozvánka na ALL YOU CAN EAT  PIZZA DINNER. Za 104 NOKů jsem mohl sníst pizzy kolik se do mě vešlo. Jako správný Čech jsem nic nepodcenil a řádně se nacpal. (nakonec asi 2 pizzy). To nejlepší na tom bylo místo kde to bylo, protože se jednalo o fakt parádní restauraci s parádním výhledem na vysílači NRK na Tyholtě. Takže příjemně strávený večer, až na to že mi pak doma nešli dopnout kalhoty a nemohl jsem spát na břiše.

Výhled z v restaurace na vysílači NRK.

Autobus ze shora.

KM víkend !!!

Závody v terénech MS 2010, to bylo motto tohoto víkendu. V pátek sprint, v sobotu middle a zavěrečné štafety mi měli pomoct zase se trochu víc skamarádit norskou kamarádkou - mapou. Po celkem pohodovém týdnu, kdy jsem absolvoval 2 mapové tréninky (koridory, linie + O-duell), to vypadalo, že bych si už s  mapou mohl konečně připít a potykat. Fyzicky jsem se cítil docela dobře a byl jsem připravený to na sprintu rozbalit.

Po důkladném prozkoumání závodního prostoru pomocí ortofota a streetview, to vypadalo na banální bežecký sprint se začátkem v tamním lesoparku. Banální však zas tak nebyl, nabídl hned několik voleb, se kterými jsem se nevypořádal úplně nejlíp. Na nejdelší z nich jsem nějak přehlédl možnost využití mostu pod mostem, tento celkem nečekaný jev a následné špatné odbočení na křižovatce mě stálo asi 1:30. Po závodě se ukázalo, že jsem nevolil vůbec dobře a na volbách sem nakoupil docela dost. Celkem asi 3min, což je na sprintu pekelně hodně.Abych se tu jen nekritizoval, s EMITkou jsem to již zvládal celkem v pohodě a začínám mít tolik potřebný "emit skill".

Most pod mostem čerchovanou čarou.

KM - sprint 2012

Po pátečním debaklu, jsem se celý natěšený nemohl dočkat soboty. Cíl byl jít bez chyb na běh nemyslet a soustředit se na mapu a krásně to cely na pohodu odmapovat. To sem do puntíku plnil pouze do 3 kontroly, kde jsem si chtěl checknout směr, mrknul na buzolu a prostředek buzoly ( to nejduležitější) byl fuč. Z buzoly se stalo fajn ukazovátko.Mrtě mě to rozhodilo a hned na dalším postupu jsem vyrobil asi 2 minutovou chybu. Snažil jsem se znovu soustředit, ale kupodivu to nešlo. Už jsem se nedostal do závodu, dělal celkem dost chyb a najednou jsem si připadal, že běžím jak hlemýžď. Terén byl opravdu hodný MS, bordel pod nohama, celé to bylo v mírně zeleném, vidět bylo asi 20m před sebe. Pro mě bylo nesmírně těžké už jenom běžet a to nemluvím o důkladném čtení mapy za běhu navíc bez buzoly :-D

Nějak takhle vypadal můj pohled na buzolu.

Musím však uznat, že trať byla hezká, 2 technicky náročné části oddělovala zajímavá volba. Na druhou stranu stavět middle v takovém terénu musí být lahoda.

KM - middle

Posledním závodem byly štafety. Byl jsem nominován na 2. úsek do 5. štafety (celkem jich běželo 10). Cíl zůstával pořád stejný, jít hlavně bez výraznějších chyb. Po příjezdu do centra závodu byl hned trochu chaozz, protože jeden z prvních úseků vypadl a tak se různě přehazovalo pořadí úseku a čísla štafet. Můj 1. úsek byl povýšen o štafetu výš a rozbíhal nám kolega původně z  6. štafety. OK, jen sem se podíval kdo to je a spoléhal na číslo.

Celý den poprchávalo, takže mimo nezbytné rozklusání se každý snažil být schovaný ve stanu. Když přišla řada na mě vypůjčil jsem si buzolu a vydal se stahovat již celkem roztrhané pole. Ztráceli jsme něco okolo 15 min, 1. úsek asi neměl svůj den. Mohl jsem jít v klidu a soustředit se na mapu. Jenže hned na 1.kontrolu jsem si neuvědomil, že mám tu čest s norskou (ne)kamarádkou mapou a první mína byla v tahu. Cestou ze dvojky jsem si uvědomil, že nemám puštěný hodinky. Zapnul jsem je a pak už se plně věnoval dlouhému postupu. Byl skoro celý po cestě, takže jsem zkusil odbrzdit ručku a zrychlil. Zjistil jsem, že se mi běží parádně, takže sem se snažil udržovat tohle tempo a kontrolovat mapu. Další chybka přišla až na sedmičku, kde jsem doběhl minibalík 3 lidí a nechal se stáhnout moc vpravo. Minibalík mi zas utekl a já se sakra nadřel než jsem je zase doběhl. Stalo se tak těsně před diváckou. Takže sem vedl tento minibalík do pytlíku. Zvolil jsem pro mě jednoznačně lepší postup po cestě a minibalíku trochu cuknul. Jenže jakmile jsme zaběhli do bažinek tak mi bylo jasné, že mě zase doběhnou a budu mít problém je uviset :-D Jo přesně to se stalo a já doběhl s v popředí minibalíku a předal 3. úseku zhruba na 11 pozici.

KM - štafety

Až pak po doběhu, jsem zjistil, že minibalík byl složený i ze 2 veteránů :-D Nevadí s výkonem jsem byl spokojený, konečně jsem eliminoval velké chyby a docela si i zazávodil. Bohužel osud naší štafety zpečetil DISK 3. úseku :-( Takže výsledkově spíš nic, než moc.

Nejhorší však teprve přišlo. Přijel jsem dom, byl sem celkem dead. Pustil jsem Vueltu a usnul. Probudil se asi za 4 hodiny a na monitoru svítilo, že sem přešvihl limit uploadu. Takže mám do úterý ban a tak teď sedím v knihovně.....ano Manasss sedí v 17:35 v knihovně. Ban má svoje výhody, včera jsem si uklidil, vylepil mapičky, uvařil super véču a stihl vyfotit pár fotek.

Dominanta Trondheimu - vysílač NRK.

Vyhlídka na Trondheimfjord no 1. 

Vyhlídka na Trondheimfjord no 2. 

Původní budova univerzity NTNU.